Bezpečnost výzkumu - Národní platforma Open Science

V reakci na současná rizika spojená s internacionalizací výzkumu, vývoje a inovací se jedním z klíčových témat stává bezpečnost výzkumu. Bezpečností výzkumu se rozumí zajištění ochrany výzkumného ekosystému a tím ochrany oprávněných národních a ekonomických zájmů před zneužitím a nežádoucím vlivem ze strany cizích států nebo nestátních subjektů. V důsledku těchto nežádoucích vlivů a zneužití mohou být porušovány etické zásady i zákony nebo dokonce ohrožena bezpečnost státu či instituce.

Posilování bezpečnosti výzkumu probíhá na všech úrovních, tedy úrovni mezinárodní/EU, národní i institucionální. Nastavení konkrétních bezpečnostních opatření však zůstává v kompetenci samotných výzkumných institucí.

Open Science a bezpečnost výzkumu

Ačkoli se mění požadavky a narůstá tlak na bezpečnost výzkumu, otevřená výměna znalostí zůstává jedním ze základních pilířů vědy. Otevřenost a bezpečnost výzkumu ve skutečnosti nejsou v rozporu, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Vzhledem k hlavní zásadě Open Science tzv. inteligentní otevřenosti: “as open as possible and as closed as necessary” má otevřená věda své bezpečností limity. Vždy zde existovaly legitimní důvody pro omezení otevřeného přístupu k vědeckým informacím, a to jak v případě výzkumných dat, tak i publikování v režimu Open Access.

Otevřený přístup k publikovaným výstupům nemá přímý vztah k bezpečnosti výzkumu: pro snahu o zneužití publikačního obsahu je forma jejich zveřejnění zda OA nebo za paywallem v dnešní době irelevantní. Podle vyjádření některých zahraničních odborníků z Německa či Nizozemska je třeba spíše než otázku otevřenosti řešit, které výsledky výzkumu publikovat a které by neměly být zveřejňovány vůbec. Skutečné výzvy ohledně bezpečnosti výzkumu se pak podle nich objevují mnohem dříve ve výzkumném cyklu, a to při výběru spolupracovníků a výzkumných partnerů.

Mezinárodní prostředí

V červnu 2022 vydala OECD zprávu s názvem Integrita a bezpečnost v globálním výzkumném ekosystému (Integrity and security in the global research ecosystem) popisující politické iniciativy a akce k zajištění národní a ekonomické bezpečnosti a zároveň k ochraně svobody bádání, podpoře mezinárodní výzkumné spolupráce a zajištění otevřenosti a nediskriminace. Zpráva mimo jiné nabízí doporučení pro rozvoj politik k posílení bezpečnosti výzkumu jako součásti širšího rámce integrity výzkumu. Vedle toho spravuje OECD také portál o bezpečnosti výzkumu (Research security portal) se stejným zaměřením, který je součástí nástroje STIP Compass.

Na mezinárodní úrovni vyjádřili svou další podporu mezinárodní spolupráci a otevřenosti výzkumu členové skupiny G7. V únoru 2024 byly Pracovní skupinou pro bezpečnost a integritu globálního výzkumného ekosystému (SIGRE) zveřejněny Nejlepší postupy pro bezpečný a otevřený výzkum (G7 Best Practices for Secure and Open Research).

V únoru 2025 zveřejnil projekt Invest In Open Infrastructure (IOI) Prohlášení o podpoře globálního výzkumného ekosystému (Statement of support for a global research ecosystem) na podporu a budoucí udržení otevřené výzkumné infrastruktury. Toto prohlášení již podepsali zástupci desítek institucí (včetně například Center for Open Science, DOAJ, Dryad atd.) i jednotlivci.

Evropská unie

Dle doporučení Rady EU z května 2024 by mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací s partnery v zemích mimo EU měla být uskutečňována způsobem, který je otevřený i bezpečný, v souladu s hlavní zásadou Open Science a s ohledem na platná omezení.

V listopadu 2024 vydala Evropská komise revidovanou Chartu pro přístup k výzkumným infrastrukturám, která posiluje závazek EU k otevřené vědě, bezpečnosti výzkumu a inovacím. Jedná se o klíčový výsledek Politické agendy 2022–2024 Evropského výzkumného prostoru (ERA Policy Agenda 2022-2024). Revidovaná charta prosazuje otevřenou vědu a klade důraz na FAIR principy. Zároveň se zabývá ekonomickou a výzkumnou bezpečností a otevřenou strategickou autonomií, což poskytuje prostor, v němž se mohou výzkumné infrastruktury vypořádat s nově vznikajícími příležitostmi a výzvami a zároveň zachovávat nejvyšší standardy bezpečnosti a integrity.

Česká republika

České instituce se v řešení otázky bezpečnosti výzkumu snaží spojit své síly. V listopadu 2024 podepsali zástupci AV ČR, UK a UPOL memorandum o spolupráci za účelem navázání aktivní spolupráce v oblasti institucionální odolnosti vzdělávacích a výzkumných institucí. V dubnu 2025 proběhlo první pracovní setkání k institucionální odolnosti vysokých škol, jehož cílem bylo hledání společného postupu v oblasti bezpečnosti výzkumu.

V listopadu 2024 proběhlo v Poslanecké sněmovně ČR setkání pro odbornou veřejnost na téma bezpečnosti výzkumu, které uspořádala poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová spolu s ministerstvy školství a vnitra.

V červnu 2024 představilo MŠMT soubor dokumentů, jehož cílem je přispět k bezpečnosti výzkumu ve vysokoškolském a výzkumném prostředí. Dokumenty vypracovala mezirezortní pracovní skupina pro potírání nelegitimního ovlivňování ve vysokoškolském a výzkumném prostředí s přispěním MŠMT, Ministerstva vnitra a AV ČR a v konzultaci se zástupci dalších českých vysokoškolských a výzkumných institucí.