Definice Open Access - Národní platforma Open Science

Open Access byl definován stěžejně ve třech vlivných veřejných prohlášeních:

Budapešťská iniciativa pro otevřený přístup (Budapest Open Access Initiative, únor 2002)
Prohlášení z Bethesdy (Bethesda Statement on Open Access Publishing, duben 2003)
Berlínská deklarace o otevřeném přístupu ke znalostem v přírodních a humanitních vědách (Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities, říjen 2003)

Jejich překrývání nebo společný základ je někdy označován jako definice OA BBB.

Z definice OA BBB pak vychází definice Petera Subera, amerického filozofa specializujícího se na otevřený přístupu ke znalostem, který OA BBB definici redukoval na její základní prvky a upřesnil o některé post-BBB termíny (green, gold, gratis, libre) a který tak pracuje s tzv. podkategoriemi otevřeného přístupu.

Klíčovou roli v konceptualizaci a realizaci otevřeného přístupu převzala Evropská komise. Její politiky otevřeného přístupu k publikacím a vědeckým datům v aktuálních rámcových programech (např. Horizon Europe), jakožto i její Směrnice a Doporučení, ovlivňují dění v jednotlivých členských státech.

Otevřený přístup v ČR

Pro české prostředí je určující:

Definování otevřeného přístupu v Národní strategii otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017–2020. Podle ní otevřený přístup k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných zdrojů (Open Access) znamená poskytnutí bezplatného a neomezeného online přístupu koncovému uživateli k vědeckým informacím s možností dalšího opakovaného využití těchto informací. Zajišťuje šíření vědy a výměnu poznatků, podporuje inovace a maximalizuje přínosy vědy za plného respektování právního řádu, zejména autorských práv a práv průmyslového vlastnictví. „Vědeckými informacemi“ se pro účel této strategie rozumí vědecké publikace a výzkumná data.
Novela Zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, do kterého se propsala Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektor (PE/28/2019/REV/1) ze dne 20. 6. 2019, která je pro členské státy závazná.
Zákon č. 328/2025 Sb. o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí s datem účinnosti 1. 1. 2027, který nahrazuje Zákon č. 130/2002 Sb. a vedle nakládání s výzkumnými daty ukládá výzkumným organizacím také povinnost uložit publikované vědecké publikace do repozitáře pro jejich zpřístupnění. Praktické důsledky zavedení nového zákona pro české vědecké instituce v oblasti otevřeného přístupu shrnuje Martin Svoboda v článku Česká pravidla k otevřenému přístupu k publikacím jsou polovičatá a vystavují instituce riziku vydaném na portálu Vědavýzkum.cz.

Pro stanovení klíčových kroků k implementaci vybraných priorit Národní strategie otevřeného přístupu byl sestaven Akční plán pro implementaci Národní strategie otevřeného přístupu České republiky k vědeckým informacím na léta 2017–2020. Vyhodnocení plnění Akčního plánu zveřejnila Rada pro výzkum, vývoj a inovace dne 18. 12. 2020. Vyhodnocení bylo podkladem při zpracování Národní politiky VaVaI 2021+. Ta neposkytuje žádnou další definici otevřeného přístupu. Otevřený přístup k výsledkům a datům VaV vytvořených za využití veřejných prostředků zahrnula do svých strategických cílů a Opatření 8 a 13. Více zde.