Praktická implementace Open Science vyžaduje významnou změnu ve vědecké praxi. Tato změna zahrnuje nejen kulturu výzkumných struktur, samotný způsob provádění výzkumu a zapojení širšího okruhu účastníků, ale i nová kritéria hodnocení. Jedná se o zásadní společensko-kulturní posun ve vědecké sféře, který se postupně stává součástí vědecké praxe. Úspěšná realizace komponent otevřené vědy a jejích cílů vyžaduje též vytvoření silného legislativního rámce a stabilního právního prostředí.
K dosažení této transformace je třeba úzká spolupráce a koordinované úsilí na všech úrovních:
- vládní autority
- poskytovatelé finanční podpory VaVaI
- výzkumné organizace a jejich organizační složky
- výzkumní pracovníci a další lidské zdroje vstupující do výzkumného procesu
Implementace otevřené vědy vyžaduje na uvedených institucionálních úrovních vytvořit a zajistit:
- implementační strategii s akčním plánem, jejíž součástí je zpravidla tvorba politiky Open Science pro zajištění dlouhodobé stability a financování
- infrastrukturu a zdroje pro zajištění nezbytné technologické a institucionální podpory
- vzdělávání a dostatečná informovanost akademických pracovníků, studentů a dalších zúčastněných stran
Je třeba mít na paměti, že neexistuje jedno univerzální řešení. Implementace Open Science se musí přizpůsobovat specifikům různých vědeckých oborů. Cílem je vytvořit inkluzivní standard a zároveň akceptovat, že tento přístup nemusí být vhodný pro všechny oblasti výzkumu.
V dokumentu Towards a UNESCO recommendation on Open Science (2020) UNESCO zdůrazňuje, že Open Science je vyvíjejícím se konceptem, jehož implementace by měla reflektovat technologický pokrok, společenské potřeby a dynamiku vědeckého poznání.
Přínosy
Otevřená věda má potenciál přinášet řadu přínosů pro akademickou obec a společnost, a to na globální, regionální, národní, institucionální a individuální úrovni. Případné benefity se mohou projevit zejména v těchto oblastech:
- dostupnost vědeckých výsledků – otevřená věda usnadňuje přístup k výstupům výzkumu a jejich široké využití, a tím pro autora i vyšší citovanost
- šíření znalostí – otevřený přístup k publikacím a datům umožňuje rychlejší a efektivnější cirkulaci nových poznatků a informací a tím urychlení dalšího vědeckého pokroku i aplikaci nových poznatků v praxi
- demokratizace vědy – otevřená věda umožňuje vědcům z různých geografických a ekonomických prostředí přístup k výzkumným materiálům, které by jim jinak byly nedostupné; to podporuje globální spolupráci a vyrovnávání nerovnosti ve vědeckém výzkumu
- inovace a aplikace vědy – otevřenost vědy může zvyšovat možnosti pro inovace nejen v akademickém sektoru, ale i v průmyslu; firmy a veřejné instituce mohou využívat otevřená data a výstupy výzkumu k vývoji nových technologií, produktů a služeb
- transparentnost výzkumu – sdílení metodologií, dat a výsledků výzkumu umožňuje zvyšování transparentnosti výzkumného procesu, které přispívá k integritě a důvěryhodnosti vědy
- reprodukovatelnost – otevřenost v metodologiích a datech umožňuje jiným vědcům testovat a potvrzovat výzkumné závěry s efektem zvyšování kvality a robustnosti vědeckých výsledků
- mezioborová spolupráce – sdílení dat a otevřený přístup k publikacím může usnadňovat spolupráci mezi různými vědeckými disciplínami, regiony a institucionálními úrovněmi, což přispívá komplexnějším přístupům v řešení globálních výzev
- viditelnost vědců a institucí – díky vyšší dostupnosti vědeckých prací a následně jejich vyšší citovanosti otevřená věda zvyšuje viditelnost a renomé vědců a vědeckých institucí na mezinárodní úrovni
- využití zdrojů – sdílením výzkumných dat a zdrojů mohou instituce lépe využívat dostupné finanční a materiální zdroje s potenciálním efektem snížení nákladů na vědecký výzkum
- vzdělávací hodnota – otevřená věda nabízí studentům a výzkumníkům přístup k nejnovějším vědeckým informacím a výzkumným nástrojům, což obohacuje vzdělávací proces a poskytuje aktuální a praktické učební materiály
Výhled UNESCO k otevřené vědě Open science outlook 1 (2023) uvádí potenciální benefity otevřené vědy v rovině řešení nerovností mezi regiony, usnadnění inkluzivní vědy a otevřeného hodnocení výzkumných systémů, podpory lepšího pochopení vzorců investic do vědy a jejích kapacit. Dále zmiňuje přínosy otevřené vědy v rovině ekonomické, společenské, vzdělávání a vládního řízení. Údaje o těchto přínosech, jak zdroj uvádí, nejsou ani systematicky měřeny, ani nejsou snadno dostupné a závisí na samotných aktérech otevřené vědy.
Úskalí
Implementace otevřené vědy může přinést mnoho výhod, avšak mohou s ní být spojena i potenciální rizika a úskalí:
- ochrana soukromí a bezpečnost dat – sdílení neanonymizovaných nebo citlivých dat může ohrozit ochranu soukromí účastníků výzkumu a nedostatečné zabezpečení datových repozitářů může vést k úniku dat
- správa práv duševního vlastnictví – nejasnosti v licencování mohou vést k nedorozuměním o tom, jak mohou být data a výstupy výzkumu používány
- kvalita a spolehlivost dat – otevřené sdílení dat může vést k šíření nespolehlivých nebo nekvalitních dat, pokud nejsou dostatečně ověřena
- úroveň standardizace – rozdíly ve formátech dat, metadatových standardech a repozitářích mohou komplikovat sdílení a opětovné použití dat
- finanční a infrastrukturní výzvy – potřeba významných investic do vývoje a udržování otevřených datových repozitářů a infrastruktury, stejně jako publikování v otevřeném přístupu (poplatky APC)
- kulturní a institucionální bariéry – odpor vůči změně v akademických a výzkumných institucích a celková nedůvěra v koncept otevřené vědy může bránit přijetí jejích praktik; zároveň akademické hodnotící systémy, které preferují tradiční metriky publikování, mohou demotivovat vědce od otevřeného sdílení své práce
- etické dilema – rozhodování o tom, co by mělo být otevřené a co by mělo zůstat chráněné nebo omezené, může představovat etické výzvy, zvláště v oblastech s vysokým komerčním potenciálem