Ze světa

V rámci červnového setkání Council for National Open Science Coordination (CoNOSC), kterého se zúčastnili tvůrci politik v oblasti otevřené vědy z řady evropských zemí, byly diskutovány otázky, jak je otevřená věda ovlivněna politickými změnami, novými politickými prioritami a tlakem na rozpočty na výzkum, a co je potřeba k udržení tvorby politik v oblasti otevřené vědy […]

Nová nezávislá odborná zpráva zveřejněná Evropskou komisí upozorňuje na to, že navzdory významnému pokroku zůstává zavádění otevřeného přístupu v rámci Evropského výzkumného prostoru (European Research Area) nerovnoměrné a roztříštěné. Zprávu s názvem Open access policies in EU Member States and beyond lze nalézt na stránkách Evropské unie.

Skupina vědců a knihovníků v čele s Lisou Matthias zveřejnila odhad celosvětových výdajů na poplatky za zpracování článků (APC) v letech 2019–2025. Studie zahrnovala 14 akademických vydavatelství: ACS, CUP, De Gruyter, EDP, Elsevier, Frontiers, IEEE, IOP, MDPI, OUP, PLOS, Sage, Springer Nature, a Wiley. Podle odhadů bylo v letech 2019 až 2025 na APC celosvětově

Kamran Naim, vedoucí oddělení otevřené vědy v CERNu, se v článku pro Katina Magazine na základě svých dlouholetých zkušeností zamýšlí nad dalším směřováním otevřeného přístupu (Open Access). Jeho budoucnost podle něj spočívá především v převzetí společné odpovědnosti za infrastruktury, díky nimž bude zajištěna dlouhodobá udržitelnost otevřenosti. Budoucnost vědecké komunikace tak může záviset na způsobu správy

V rámci analýzy publikované v International Journal of Digital Curation zkoumali George Macgregor (University of Glasgow) a Joy Davidson (Digital Curation Centre), do jaké míry dodržují evropské repozitáře a organizace, které je provozují, zásadu trvalé dostupnosti. Výsledky analýzy ukazují, že více než 20 % evropských repozitářů lze označit za „mrtvé“ a zároveň je přes 40

SPARC Europe vytvořil novou ilustraci představující vizi Open Access (OA) vědecké komunikace v Evropě. Ilustrace slouží jako vizuální argument pro trvalou změnu směrem ke zdravějšímu ekosystému otevřeného přístupu a zároveň má pomoci tvůrcům politik, poskytovatelům a zastáncům otevřené vědy podnítit potřebné diskuse. Ilustrace je volně k dispozici ke stažení a dalšímu šíření na webu SPARC

Projekt OpenAIRE (Open Access Infrastructure for Research in Europe) představil svou strategii na období 2026–2028 pro škálování otevřenosti, důvěry a inteligence a nastiňuje plány na posílení infrastruktury otevřené vědecké komunikace, zlepšení informačních služeb o výzkumu a podporu transparentnějšího a propojenějšího výzkumného ekosystému. Pro nadcházející roky si OpenAIRE stanovuje 5 základních priorit:

Na základě diskusí a výsledků summitu 3rd Global Summit on Diamond Open Access konaném 2.–6. února 2026 v indickém Bengalúru vznikl postup a akční plán pro diamantový otevřený přístup (Bengaluru Roadmap and Action Plan on Diamond Open Access). Tento dokument nastiňuje priority pro rozvoj udržitelného, ​​komunitně vedeného a nekomerčního publikování s otevřeným přístupem po celém

Creative Commons (CC) spustilo projekt Open Preprints s cílem posílit viditelnost, objevitelnost a zodpovědné používání preprintů v celém globálním výzkumném ekosystému.

UNESCO spustilo platformu otevřené vědy s cílem posílit globální spolupráci. Platforma si klade za cíl podporovat země v implementaci politik otevřené vědy poskytováním sdílených zdrojů, nástrojů a koordinačních mechanismů pro inkluzivnější znalostní systémy. UNESCO Open Science Platform lze nalézt na adrese https://open-science.unesco.org/.