UNESCO představilo první monitorovací zprávu Open Science

V prosinci 2023 UNESCO zveřejnilo první zprávu o plnění Doporučení k otevřené vědě (UNESCO Recommendation on Open Science) přijaté v roce 2021.

Zpráva s názvem Open Science Outlook 1: Status and Trends Around World identifikuje trendy, mezery a nedostatky v implementaci Open Science a má přispět k celosvětové výměně zkušeností a upozornit na nedostatky ve sběru dat. Pokrývá celé spektrum otevřené vědy: otevřený přístup k vědeckým poznatkům, otevřenou infrastrukturu, otevřené zapojení společenských aktérů a otevřený dialog s jinými znalostními systémy.

Od přijetí doporučení zavedlo 11 zemí politiky, strategie a právní rámce pro Open Science. To znamená, že celkový počet zemí s politikou otevřené vědy se téměř zdvojnásobil. Dle dostupných dat 4 země začlenily zásady otevřené vědy do svých národních výzkumných politik a více než 10 zemí k roku 2023 připravovalo politiky otevřené vědy založené na UNESCO Doporučení z roku 2021. Zpráva konstatuje, že na národní úrovni roste počet zemí mající politiky, které se týkají alespoň jednoho aspektu otevřené vědy. Obvykle začínají politikou otevřeného přístupu, která se týká publikací a/nebo výzkumných dat. Česká republika je jmenovitě zařazena do této skupiny zemí v návaznosti na schválenou Národní strategii otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017–2020.

V současné době se implementace zaměřuje především na otevřenou výměnu znalostí a dat. Poměrně menší pozornost je věnována aspektům společenské angažovanosti a dialogu. Výhled otevřené vědy také ukazuje, že přístup k otevřené vědě a účast na jejích výhodách zůstávají v různých regionech a oborech nerovnoměrné. Přestože například mnoho výzkumných pracovníků zpřístupňuje své výsledky na volně přístupných úložištích, téměř 85 % těchto otevřených publikačních a datových úložišť se nachází v západní Evropě a Severní Americe. Na Afriku a arabský svět připadají méně než 2 %, respektive 3 %.

Zpráva ukazuje, že samotná implementace má nezamýšlené důsledky, například zavedení nových modelů otevřeného přístupu. Některé vědecké časopisy nahrazují náklady pro předplatitele publikačním poplatkem, který platí autoři. To představuje velkou překážku zejména pro výzkumné pracovníky v rozvojových zemích s omezenými zdroji. Zpráva proto doporučuje vyvinout udržitelné alternativy, které by přesahovaly zavedené modely „autor platí“ nebo „čtenář platí“.

Benefity Open Science uvádí zpráva v rovině potenciality pomoci řešit nerovnosti mezi regiony, usnadnění inkluzivní vědy a otevřeného hodnocení výzkumných systémů, podpory lepšího pochopení vzorců investic do vědy a jejích kapacit. Dále zmiňuje přínosy otevřené vědy v rovině ekonomické, společenské, vzdělávání a vládního řízení. Údaje o těchto přínosech, jak zdroj uvádí, nejsou ani systematicky měřeny, ani nejsou snadno dostupné a závisí na samotných aktérech otevřené vědy.